Author Archives: Pavla Holubová

Život jako povinnost nebo hra?

Category : Novinky

26. 7. 2017

V posledních dnech nás inspirovala myšlenka život jako hra. Léto, prázdniny, ať už chodíme do práce nebo jsme na dovolené, je prostě léto, a to láká nejen k odpočinku, ale možná i více k hrám. Volejbal, tenis, in-line brusle, cokoli. Prostě zábava a hra. S dětmi, s přáteli. Umíme si hrát? Baví nás to? Pokud ano, máme částečně vyhráno a pokud ne, mělo by nás to začít bavit.

Život jako hra je totiž celkem vhodný způsob, kterým můžeme život zvládat s lehkostí a odstupem od běžných starostí, které nás při seriózním, vážném přístupu leckdy dost topí a „hází“ do deprese.

Hra je báječnou příležitostí probudit v sobě leckdy již téměř zakrnělé schopnosti se uvolnit, užít si zábavu bez očekávání výsledku, takže pokud se her bojíte kvůli stresu, který jste třeba někdy zažívali, zkuste na ně zapomenout a začít si hrát po svém. Jen pro radost, s hlavou vypnutou, s nasazením sama sebe do prožitku hry. Nechte se vtáhnout do čarovného světa her, ve kterém jsou možné zázraky, ve kterém probíhají zvraty, které nikdo nečeká a nikdy není dopředu znám výsledek.

U dětí se ukazuje obrovský odpor k tomuto světu, ve kterém nemají dospělí čas na hru. Svou nervozitou a „nesnesitelností“ se dožadují společných aktivit nebo ve svém zoufalství nad tím, že se společné aktivity nekonají, utíkají k mobilům, tabletům, televizi.

Děti jsou odrazem dospělých, ať se nám to líbí nebo ne. Takže pokud potřebují hru ony, potřebujeme ji i my, dospělí.

Nejde o to dělat víc pro děti a hrát si kvůli dětem, ale o to hrát si kvůli sobě. 

V principu jde o to, že vnitřní stres ze života je často způsoben nejistotou, zda je svět v pořádku. Když budeme schopni žít hravě, budeme i mnohem lépe přijímat svět, ve kterém žijeme. A tím umožňujeme i dětem vnímat svět jako bezpečné místo pro život.

Pokud tedy chceme žít s lehkostí, vraťme se do svých dětských let a začněme si hrát. Pravidelně a co nejčastěji a postupně začít jako hru vnímat vše, co děláme. Zařaďme si do svého programu čas na hraní a užívejme si ho!


Opravdovost

Category : Novinky

16. 7. 2017

Prázdniny – trávíme více času s dětmi a rodinami a máme příležitost se zastavit a třeba si i všimnout souvislostí, které nám během roku unikají. 

Taky se vám stává, že se těšíte na vytoužený klid v kruhu rodinném a pak vás zlobí a vzteká chování vašich dětí či partnerů, které jindy přehlížíte? Třeba vám trochu pomůže následující zamyšlení, třeba bude také tak trochu o vás.

V posledních dnech jsme se hlouběji zamýšleli nad rozporem mezi slovy a tím, co chceme ve skutečnosti vyjádřit. Nad tím, jak nevědomě svými slovy děti někam směřujeme a potom jsme ale velmi nespokojení s tím, kam naše děti kráčí… a to nás přivedlo k lepšímu vnímání svých slov.

Tak třeba – jdeme si zahrát hru a dle starých, odposlouchaných a hluboce zarytých modelů začneme hecovat a používáme vyjádření typu – ty bábovko, ukaž, já tě dostanu …. a pak nás překvapí, že máme dítě zaměřené na výkon. Ve skutečnosti, jsme totiž svým vyjádřením chtěli dát podporu ve smyslu – věřím ti, že už umíš zase víc, ukaž mi, co dokážeš.

A co tímto velkým rozporem způsobujeme?

Velký zmatek v dětech, které slyší slova určitého významu a tím, co cítí v nitru rodiče, potažmo učitele. Dítě neví, na jakou zprávu a informaci má vlastně reagovat, protože ať udělá cokoli, způsobí v dospělákovi rozladění.

Postupně se naučí bedlivě rozpoznávat nálady a už dopředu se snaží předejít výbuchu vzteku, nevole. – Všichni jsme to pravděpodobně zažili a dnes jsme těmi rodiči…

Výzvou tedy pro nás je – poslouchejme bedlivě svá slova a pokusme se vnímat jejich PŘESNÝ obsah – tak, jak je vnímá dítě. Zeptejme se sami sebe, zda je to skutečně to, co jsme chtěli sdělit. A pokud ne, opravme své vyjádření, aby slova ladila se záměrem sdělení.

Ať podpora zní jako podpora a nespokojenost, na kterou máme také nárok, jako nespokojenost.

Na pravdivost není nikdy pozdě, naopak právě teď je ten pravý čas!!!


Hranice vlastních možností

Category : Novinky

V poslední době se nám velmi líbilo přirovnání, které je běžné ve fyzioterapeutické praxi, kde se zachází s dvěma pojmy:

Mobilizace a manipulace.

Víte, jaký je rozdíl? Do jisté doby, pokud ještě nebyla překročena kritická hranice, si své problémy s páteří můžete napravit sami skrze cvičení – to je mobilizace.

Jenže, když je překročena právě kritická mez špatných návyků, která je pro každého člověka jiná, dostanete se do zóny, ze které si prostě sami pomoci nemůžete. Potom musí přijít právě manipulace, kterou provádí zkušený terapeut.

Ten vám pomůže dostat se zpět do správné polohy, ve které už je to znovu na vás, abyste se tam udrželi. A když to nevyjde, prostě jdete za zkušeným fyzioterapeutem znovu…

a s tou duší je to dost podobné a s uloženými návyky a systémy přesvědčení to platí o to víc. Prostě každý z nás se někdy dostane v sobě do nějaké vrstvy, se kterou sám nepohne… Z tohoto důvodu vám nabízíme průvodcování a zprostředkovávání aktuálního dění v energiích, načítání podpory pro řešení různých problémů a nacházení možností jejich řešení, které významně zvyšují kvalitu života.


Diskuze přihlášení