Category Archives: reference

Strach zadupaný do země

Tags :

Category : reference , vyléčení

Ke mě dneska přišlo úžasné vypořádání se se strachem…
Odpoledne jsem utekla na hodinku na zahradu, už jsem to doma nemohla vydržet. Na zahradě jsem se hladově vrhla na budování terasy. Tvořím si tam kytičkový a bylinkový záhon. Vzniká trochu chaoticky (dnes mě napadl trochu eufemismus – vzniká to intuitivně :-))) ) – prostě když mám chvilku, kousek odplevelím, odtravním a zasadím tam něco, co dostanu, najdu, koupím…

 

Na jednom kousku byl obrovský trs trávy, strašně hustá a zatím mi nikdy nešla vyrýpnout. Pořád jsem čekala na vhodnou příležitost, že řeknu dědovi nebo mužovi, ať na to vlítnou s větší silou. A dneska jsem si řekla, že to zkusím znovu. Šla jsem na to chvíli rýčem, chvíli lopatkou, chvíli rukama, střídavě ze všech stran, tráva začala povolovat…

slunce trava

A najednou mě napadlo, že je to jako s tím mým strachem. Že jsem na něj šla hrubě s rýčem, a když se nechtěl hnout, tak jsem se vztekala a litovala a vzdávala to. Ale když na to půjdu z různých stran, různou silou, různými technikami, tak to půjde! A tráva najednou přestala klást odpor, za mnou se vršila hromada trsů i s kořeny, a jak jsem s blížila k prostředku, zjišťovala jsem že v tom houští je docela dost života – brouci, larvy, i malinká ještěrka…

A pak se ukázalo, že tam vespod živoří i bylinky, máta a oregano, které tam kdysi byly a já je nechala zarůst. A vzpomněla jsem si na nás, že takhle je to s tou naší vnitřní moudrostí. Kdysi dávno žila a kvetla a voněla, ale pak jsme na ni zapomněly. Jenže ona tam je pořád a čeká, až ji vysvobodíme od toho dusivého strachu a pak se rozvoní znova. Jako dneska ty bylinky, ony fakt byly cítit hned, jak jsem vyrvala tu trávu :-))).

Eva

 

obrázek zdroj zde

Workshopy pro děti Země Nezemě

Tags :

Category : Země Nezemě

Když jsem Davídka na seminář hlásila, ani na minutu jsem nepochybovala, že dělám správně. A když jsem viděla jeho nadšenou zvědavost, bylo mi jasné, že to klapne 🙂
Pravda, po druhém setkání skupiny to bylo opravdu výživné a náročné, ale zase je aspoň vidět, jak se všechno vyplavuje a jak se můj chlapeček osvobozuje od mnohých stresů a frustrací. Náš leitmotif byl narušený vztah matka-syn, který vznikl už při náročných začátcích způsobených předčasným narozením a měsíčním pobytem v nemocnici. Teď, v jeho 7 letech, si konečně dovoluji plně milovat svého syna a vytvářet si vazbu, jakou dokážou cítit jen rodiče ke svým dětem. A on mi tuto lásku zrcadlí a jde vidět, jak je pro něj léčivá.
Jsem moc vděčná Pavlínce a Evče, že k tomu dovedly mě a posléze i Davídka a těším se, že naše láska nám oběma v životě bude přinášet radost, klid a potěšení. 
Jasně že každý den není zalitý sluncem a věci někdy nejdou tak, jak bychom si oba přáli, ale někde hluboko v duši jsme oba silnější a naše místo v kruhu rodinném mnohem pevnější, což přináší víru, že vše je jak má být, a tudíž pro nás dobře.
Děkuji. Vám všem.
Lenka

ZEMĚ Nezemě je zázračná

Tags :

Category : Země Nezemě

 

Když jsem kluky přihlásila do Země Nezemě, nepochybovala jsem o tom, že jim to pomůže. Že to nám pomůže! Jak velmi se ale změní všichni kluci, jakým způsobem na sebe budou reagovat, co vše se podaří či nepodaří, to byla vlastně velká neznámá. Pro kluky, maminky i lektorky…

V říjnu se sešla parta 11 kluků od sedmi do deseti let z různých měst od Prahy po jižní Čechy, které spojovalo jediné – jejich maminky absolvovaly cyklus Vyléčení. Děti se měly ke společné práci přidat, aby posílily pozitivní změny ve vztazích a osobním rozvoji vlastním i celé rodiny.
 
První setkání v říjnu bylo silné.  Energetické působení a práce, na které děti nebyly moc zvyklé, byly na jejich chování znát. Některé děti byly hodně neklidné, jiné zaražené. Neznaly se většinou mezi sebou, nevěděly, co je čeká.
 
Naši kluci, dvojčata, popsali jako svůj největší problém, který je trápí a tíží, vztek. A nezávisle na sobě napsali, že je to vztek jeden na druhého. To se dalo docela předvídat :-). Jejich pošťuchování, provokace a snaha uškodit jeden druhému byly některé dny hodně zjevné a také hodně náročné.
 
Po prvním semináři se ale kluci pomalu zklidnili a jejich vzájemné chování se změnilo.
Minulý týden dokonce proběhl rozhovor, jako z lekce pana Špačka O slušném chování, nevěřícně jsem zírala :-):
 
„Miki, budeš jíst to poslední jablíčko?“ „Ne, dej si ho. Ale stejně je od tebe hezký, že jsi se mě zeptal.“ WOW :-). To jsem si zaslzela.

Co mě nejvíc potěšilo a zdálo se mi tak zřetelné a nové, bylo na třetím semináři viditelné semknutí celé skupiny. Jejich navázání na sebe, jakoby spolu všichni trávili každý den, jako by se znali mnohem déle a intenzivněji. Ono asi také ano. Jsou spolu vlastně v éteru celé dny a myslí na sebe, vzájemně si pomáhají…
Celá skupina se zdála vyzrálejší, klidnější, bez opiček a masek, rolí. Byli si jistější. Zdálo se mi to neuvěřitelné!
 
Jako vždycky jsme jeli s klukama domů po semináři úplně vyždímaní. Ta únava, ale i úleva, touha si lehnout, vyzunknout litry vody a jenom být je vždy neuvěřitelná :-).
 
Takže i nyní musím říct, že to stopro funguje a jsem nesmírně pyšná na Evičku s Pavlou, jakým způsobem se jejich práce daří, i na všechny děti, jaké pokroky na cestě ke svojí síle dělají!!!
 
Klára

Bertík se díky workshopům změnil. První byl nejnáročnější, bylo to pro děti těžké, ale i tak se těšil na další seminář. Rád dělá domácí úkoly se semináři spojené. Když jsme dělali kořeny, to nás společně bavilo asi nejvíc a bylo zajímavé dozvídat se, jak vnímá členy rodiny.

Po posledním semináři byl hodně unavený. Po cestě domů jsme spíš mlčeli, ale prodloužili jsme si společný čas tím, že jsme ještě zašli do města na kafíčko. Bylo teplo, Bertík běhal bosky a také se nechal ostříhat. Takže změna veliká.

Předevčírem říkal, že už se ničeho nebojí, že se strachem umí zamést. A je to i znát. 

Vztah se ségrou se také zlepšil. Více si spolu hrají, táhnou občas za jeden provaz, když mám spor s jedním z nich, tak ho ten druhý hájí nebo si pomůžou, když se někomu něco nechce.

Jsem moc vděčná, že Bertík může na seminář jezdit a věřím, že bude pokračování, protože kluci ho chtějí!!!!!!! A já také 🙂 S láskou Mací


Energie je život, život je energie

Ahoj Evičko,

předně musím ještě jednou poděkovat za úžasný a nezapomenutelný zážitek z víkendového semináře Reiki. Jsem neskutečně vděčná za poznání této energie. Přiznám se, že jsem ve skupině měla pocit, že všechny účastnice už dávno znám, že jsem se s nimi již někdy potkala..:) Asi to tak mělo být. A já odjížděla šťastná a naplněná něčím novým a neuvěřitelně silným. Ty i Pavla jste úžasné, empatické a harmonické bytosti, které se vzájemně doplňují, takže zážitek z kurzu byl o to víc příjemný. :)

Včera jsem na reikiování využila koupelnu, zapálila si svíčku a prošla všech 21 bodů, tak, jak jsme měly. Celou noc se mi pak zdálo, že do různých částí mého těla proudí barvy, až mi to přišlo tak živé, že to snad ani nebyl sen. Možná je to komické, že Ti to píšu, ale měla jsem prostě takový pocit, dát Ti to vědět. Jinak ještě jednou děkuji za vše a přeji Ti krásný den, Míša, reiki I 2013

Ahoj Evi a Pavli,

rád bych Vám oběma moc poděkoval za velmi zajímavé rozšíření mého poznání, za možnost setkat se s krásnými lidmi a možná ukázání dalšího směru mé cesty. Je fascinující poznávat svět energií, ve kterém žijeme, ale neumíme se v něm většinou orientovat. Pomáháte ho lidem objevit, žít s ním a využívat ho pro dobro. Za to Vám patří veliký dík! Zbyněk

 

Ahojík Pájo a Evčo,

dneska se moc rozepisovat nebudu :-), ale musím vám poděkovat, že vaší zásluhou se cítím skvěle. S Eliškou si poctivě posíláme každý den, do toho já si dělám aspoň jednou denně 21 a na zítřek máme dohodnuté hromadé posílání. Jsem moc rád, že jsem se mohl kurzů účasnit a těším se na vás 10. Ledna. Mějte se krásně, moc na vás myslím. Asi bych nevěřil, kdybych to nezažil, co s člověkem udělají dva víkendy. Děkuji Ahoj Petr – Krakonoš, Reiki II 2013


Sebepoznání je cesta ke štěstí

Tags :

Category : sebepoznání

Velké díky za seminář, naplňující i uvolňující. Měly jste jej výborně připravený (dávám všem kladné reference :-)), vše plynulo a nebylo to určitě tak jednoduché, jak se může zdát … jsem za to, za vás, za příležitost, nesmírně ráda a jsem zvědavá a těším se na příští kroky …  Cyklus Sebepoznání 2012 Klára

Holky moc díky za krásný žážitek z kurzu. Celé to dosedlo až po konci. Nějak jste nás tak naladily – měla jsem hned noční a cítila se tak zvláštně krásně a klidně, tak nějak radostně, jako už dlouho ne. Ten pocit se nedá vůbec popsat. To díky vám. Daly jste si s námi práci, s některými víc  ale stálo to za to. Těším se na další seanci. S úctou Vaše Oliva Sebepoznání 2012


Diskuze přihlášení