Workshopy pro děti Země Nezemě

Workshopy pro děti Země Nezemě

Tags :

Category : Země Nezemě

Když jsem Davídka na seminář hlásila, ani na minutu jsem nepochybovala, že dělám správně. A když jsem viděla jeho nadšenou zvědavost, bylo mi jasné, že to klapne 🙂
Pravda, po druhém setkání skupiny to bylo opravdu výživné a náročné, ale zase je aspoň vidět, jak se všechno vyplavuje a jak se můj chlapeček osvobozuje od mnohých stresů a frustrací. Náš leitmotif byl narušený vztah matka-syn, který vznikl už při náročných začátcích způsobených předčasným narozením a měsíčním pobytem v nemocnici. Teď, v jeho 7 letech, si konečně dovoluji plně milovat svého syna a vytvářet si vazbu, jakou dokážou cítit jen rodiče ke svým dětem. A on mi tuto lásku zrcadlí a jde vidět, jak je pro něj léčivá.
Jsem moc vděčná Pavlínce a Evče, že k tomu dovedly mě a posléze i Davídka a těším se, že naše láska nám oběma v životě bude přinášet radost, klid a potěšení. 
Jasně že každý den není zalitý sluncem a věci někdy nejdou tak, jak bychom si oba přáli, ale někde hluboko v duši jsme oba silnější a naše místo v kruhu rodinném mnohem pevnější, což přináší víru, že vše je jak má být, a tudíž pro nás dobře.
Děkuji. Vám všem.
Lenka

ZEMĚ Nezemě je zázračná

Tags :

Category : Země Nezemě

 

Když jsem kluky přihlásila do Země Nezemě, nepochybovala jsem o tom, že jim to pomůže. Že to nám pomůže! Jak velmi se ale změní všichni kluci, jakým způsobem na sebe budou reagovat, co vše se podaří či nepodaří, to byla vlastně velká neznámá. Pro kluky, maminky i lektorky…

V říjnu se sešla parta 11 kluků od sedmi do deseti let z různých měst od Prahy po jižní Čechy, které spojovalo jediné – jejich maminky absolvovaly cyklus Vyléčení. Děti se měly ke společné práci přidat, aby posílily pozitivní změny ve vztazích a osobním rozvoji vlastním i celé rodiny.
 
První setkání v říjnu bylo silné.  Energetické působení a práce, na které děti nebyly moc zvyklé, byly na jejich chování znát. Některé děti byly hodně neklidné, jiné zaražené. Neznaly se většinou mezi sebou, nevěděly, co je čeká.
 
Naši kluci, dvojčata, popsali jako svůj největší problém, který je trápí a tíží, vztek. A nezávisle na sobě napsali, že je to vztek jeden na druhého. To se dalo docela předvídat :-). Jejich pošťuchování, provokace a snaha uškodit jeden druhému byly některé dny hodně zjevné a také hodně náročné.
 
Po prvním semináři se ale kluci pomalu zklidnili a jejich vzájemné chování se změnilo.
Minulý týden dokonce proběhl rozhovor, jako z lekce pana Špačka O slušném chování, nevěřícně jsem zírala :-):
 
„Miki, budeš jíst to poslední jablíčko?“ „Ne, dej si ho. Ale stejně je od tebe hezký, že jsi se mě zeptal.“ WOW :-). To jsem si zaslzela.

Co mě nejvíc potěšilo a zdálo se mi tak zřetelné a nové, bylo na třetím semináři viditelné semknutí celé skupiny. Jejich navázání na sebe, jakoby spolu všichni trávili každý den, jako by se znali mnohem déle a intenzivněji. Ono asi také ano. Jsou spolu vlastně v éteru celé dny a myslí na sebe, vzájemně si pomáhají…
Celá skupina se zdála vyzrálejší, klidnější, bez opiček a masek, rolí. Byli si jistější. Zdálo se mi to neuvěřitelné!
 
Jako vždycky jsme jeli s klukama domů po semináři úplně vyždímaní. Ta únava, ale i úleva, touha si lehnout, vyzunknout litry vody a jenom být je vždy neuvěřitelná :-).
 
Takže i nyní musím říct, že to stopro funguje a jsem nesmírně pyšná na Evičku s Pavlou, jakým způsobem se jejich práce daří, i na všechny děti, jaké pokroky na cestě ke svojí síle dělají!!!
 
Klára

Bertík se díky workshopům změnil. První byl nejnáročnější, bylo to pro děti těžké, ale i tak se těšil na další seminář. Rád dělá domácí úkoly se semináři spojené. Když jsme dělali kořeny, to nás společně bavilo asi nejvíc a bylo zajímavé dozvídat se, jak vnímá členy rodiny.

Po posledním semináři byl hodně unavený. Po cestě domů jsme spíš mlčeli, ale prodloužili jsme si společný čas tím, že jsme ještě zašli do města na kafíčko. Bylo teplo, Bertík běhal bosky a také se nechal ostříhat. Takže změna veliká.

Předevčírem říkal, že už se ničeho nebojí, že se strachem umí zamést. A je to i znát. 

Vztah se ségrou se také zlepšil. Více si spolu hrají, táhnou občas za jeden provaz, když mám spor s jedním z nich, tak ho ten druhý hájí nebo si pomůžou, když se někomu něco nechce.

Jsem moc vděčná, že Bertík může na seminář jezdit a věřím, že bude pokračování, protože kluci ho chtějí!!!!!!! A já také 🙂 S láskou Mací


Děti potřebují obrovskou podporu dospěláků!

Category : Novinky

V Zemi Nezemi učíme děti věřit sobě i životu…
První dva listopadové semináře cyklu Země Nezemě pro 23 dětí byly fantastické! Vyzkoušeli jsme si procítit nejenom pohádku, ale i cestu do přírody za kořeny…

Prováděly jsme kluky a holky první důležitou součástí jejich života – uvědomovali jsme si svoje kořeny, sílu svou i svých předků, vše dobré, co nám dává Země, její sílu. Pomocí energií jsme ošetřili, co bylo potřeba. Děti si daly svá nová jména, vlastnosti, které chtějí posilovat. A nakonec se k nám přidaly i maminky.

Zeme_Nezeme_11_2015_039

Země Nezemě je cyklus provázející děti během školního roku. Nejenom, že se sejdeme každý druhý měsíc v Centru Spirála na aktivní seminář – v mezidobí plní děti doma s rodiči hravé úkoly a my je na dálku podporujeme. Závěrečná Země Nezemě nás čeká víkendová a prožijeme ji společně s maminkami na farmě.

Naše společnost nepřispívá tomu, aby děti zůstaly hravé, tvořivé, bezstarostné a spokojené samy se sebou. Většinové školství je zaměřeno na výkon, poměřování a hodnocení. I pro dospělého by bylo náročné zůstat sebevědomým a šťastným. Natož pro šesti, osmiletého kluka či holku, kteří touží objevovat a poznávat svět svým tempem, v láskyplném prostředí, při pohybu a hře… Děti potřebují cítit bezpodmínečnou lásku a respekt, aby z nich mohly vyrůst silní a milující lidé…

Vidíme, že společná práce na posilování vědomí, důvěry a sebehodnoty má obrovský smysl a věříme, že je ta správná doba ukázat dětem jejich vlastní sílu. Doufáme, že se nám to bude společně dařit.

Jak nám napsala jedna z maminek po prvním semináři Země Nezemě:

„… Jinak co pozoruji na synovi nejvíce, že je kontaktnější a neustále někomu vyjadřuje lásku. Naučil se správně napsat „Miluju tě“ a píše to všude, ve škole, v družině, doma, a na všechno 🙂
Takže když se vzteká a tluče pěstičkou do stolu, ale pak za pár minut napíše na lísteček, mami miluju tě, je všechno zase v pohodě 🙂
S bráchou nadále bojuje, ale prokládá to okamžiky obrovské lásky, kdy by ho umačkal a chce mu najednou pomáhat a chránit ho…“ Lenka
Děkujeme rodičům i dětem za důvěru v nás a těšíme se na další cestu… Lektorky Eva a Pavla.
Fotky z prvního dílu si můžete prohlédnout tady

Diskuze přihlášení